|
|||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jméno a příjmení: Miloslav Študent Životopis:
Vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v
Brně. Absolvoval v roce 1993 magisterskou prací věnovanou problematrice
hudebního tisku v Itálii kolem roku 1600. Svá hudební studia rozšířil
studiem provozovací praxe hudby italského seicenta (R. Gini) a hry na
historické drnkací nástroje (P. Beier) na Mezinárodní hudební akademii
v Miláně. Systematicky se věnuje historii a repertoáru drnkacích
nástrojů v Evropě v 16. - 18. století (hlavní řešitel projektu Thesaurus Testudinis Bohemiae -
Repertoár drnkacích nástrojů v Čechách a na Moravě před r. 1800,
GAČR P409/12/2517), dále se zaměřuje zejména na provozovací praxi hudby
15. - 18. století, teorii hudebního zápisu, hudební ikonografii,
historickou organologii ad.
Relevantní bibliografie: 1. Na loutnu hráti se učím ... (Poznámky k hudebnosti šlechtického rodu Hofmannů z Grünbühelu na přelomu 16. a 17. století). In: Opus musicum 1990, č. 4, s. 106-117. 2. Poznámky k hudebně estetickým názorům B. Castigliona a G. Cacciniho. In: Studia minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis, H 27-28, 1992-1993, s. 7-15. 3. Die Lauteninstrumente im kirchlichen Milieu in Mähren im 17. Jahrhundert. In: Musik des 17. Jahrhunderts und Pavel Vejvanovský, Brno 1994, s. 201-204. 4. Hudba v pražské slavnosti 1617. In: Folia historica Bohemica 17, 1994, s. 143-151 (s Milošem Štědroněm). 5. Secondo libro P. P. Melliho – Druhá kniha Pietra Paola Melliho. In: Opus musicum 1995, č. 1, s. 22-27; č. 6, s. 254-262. 6. Phasma Dionysiacum Musicae. In: Studia minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis, H 29, 1996, s. 45-63 (s Milošem Štědroněm). 7. Co shlédnul r. 1599 v Miláně kardinál Dietrichstein. In: Nové poznatky ke staré hudbě - Symposium ad honorem Jiří Sehnal. Brno: Acta musicologica.cz, revue pro hudební vědu, 2006. 10 s. ISSN 1214-5955. 8. „ ... a styl jiných komponistů je jako pojídání makarónů.“ Bellerofonte Castaldi a jeho oslavná báseň na Claudia Monteverdiho. In: Musicologica Brunensia, SPFFBU, H 41, 2007 (s Ivou Kouřilovou). 9. Lamento Ariadny – nit labyrintem italské praxe bassa continua I. In: Opus Musicum 2010, č. 1. 10. Lamento Ariadny – nit labyrintem italské praxe bassa continua II. In: Opus Musicum 2010, č. 2. 11. Obrázky z historie loutny. 36 dílný seriál vycházející v letech 2013-2015 v časopise Hudební rozhledy (spolu s Jiřím Čepelákem). 12. Sources of Lute- and Guitar Music in the Holdings of the National Museum in Prague. In: Musicalia 1-2/2016, s. 99-113 (česky), s. 114-129 (anglicky). 13. Kavalírské cesty k hudbě. In: Muzikologické fórum, 1-2, 2017 (v tisku). Edice: 1. Loutna v českých zemích od prvopočátků do 18. století, CD-ROM, Svatý Jan pod Skalou 2006 (Jaroslav Pohanka, Loutna a její podíl na vývoji instrumentální hudby v Čechách + Emil Vogl, Loutnisté českého baroka). 2. Claudio Monteverdi: L’Orfeo (critical edition), Praha 2006, 158 s. |
|||||||||
Své komentáře a připomínky posílejte na adresuu musicarudolphina@bibemus.org ©©Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě |