Následující bibliografie, sestavená Petrem Daňkem, se pokouší zachytit knižní tituly, studie a články, které přinášejí poznatky o vývoji a podobě hudební kultury na dvoře císaře Rudolfa II. Jak je v názvu tohoto příspěvku uvedeno, jedná se o bibliografii výběrovou. Autor se snažil zachytit tituly od počátku zájmu o tuto problematiku až do současnosti. Stranou nezůstaly ani drobné časopisecké příspěvky, kupř. z konce 19.století, pokud obsahovaly nová sdělení. Součástí bibliografie jsou i odkazy na důležité muzikologické či kulturně historické slovníky (Dlabacz, Eitner, Vogel, Československý hudební slovník, MGG, Grove´s Dictionary) či soupisové práce (Bohn, Rukověť, Kolbuszewska, RISM) nebo i práce nemuzikologické (Winter, Haupt, Hausenblasová), pokud obsahují informace, které nelze najít jinde v literatuře. Výjimečně jsou do soupisu zařazeny odkazy na notové edice (Harant, Rosetum, Monte, Horyna) a faksimile dobových notových či hudebních tisků či rukopisů (Maier, Praetorius, Bendinelli, Tichota). Početné jsou odkazy na seminární a diplomní práce, které vznikly v průběhu posledních dvaceti let na Filozofické fakultě UK v Praze, neboť seminář měl rudolfínskou problematiku jako jedno z preferovaných témat. Časté jsou také odkazy na literaturu, která se zabývá dějinami měšťanské hudební kultury v Čechách (literátská bratrstva) v rudolfínském období. Je to pochopitelné, protože přítomnost dvora a umělců, kteří na něm působili, měla vliv i na domácí hudební kulturu. Soupis vznikal v rámci řešení projektu Korpus historických hudebních tisků na území České republiky 1500-1630, GA ČR, reg. č. 408/09/1587.

1. ACCIAI, Giovanni, Espressione e artificio in alcuni motetti del 'Opus musicum' di Jacobus Gallus Carniolus, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 2, Ljubljana 1992, s. 49–77.
2. AJLEC, Rafael, Poskus stilne oznake, Cerkveni glasbenik 84, no. 4–12, 1991, s. 67–84.
3. ANDRASCHKE, Peter, Textwahl und Sprachbehandlung in den Moralia von Iacobus Gallus, in: Gallus in mi: Strokovno posvetovanje; Slovenski glasbeni dnevi 1991, Primož Kuret (ed.), Ljubljana 1991, s. 71–80.
4. ANTONÍČEK, Theophil, Italienische Musikerlebnisse Ferdinands II. 1598, Mitteilungen der Komission für Musikforschung 18, 1967, s.91-111.
5. ANGLÈS, Higinio, Mateo Flecha El Joven, Studia Musicologica Academiae Scientiarum Hungaricae 3, 1962, s. 45–51.
6. ASCHENBRENNER, Vít, Literátské bratrstvo v Klatovech 16. století a jeho hlasové knihy, seminární práce FF UK, Praha 2000.
7. BAJEROVÁ, Jana, Jacobus Chimarrhaeus a sbírka motet Odae suavissaimae, seminární práce FF UK, Praha 2001.
8. BAJEROVÁ, Jana, Motetová tvorba Francesca Sale (Sacrarum cantionum liber primus, Praha 1593), diplomová práce FF UK, Praha 2002.
9. BAŤA, Jan, Literátské bratrstvo u Matky Boží před Týnem v Praze v letech 1550 – 1627, seminární práce FF UK, Praha 2000.
10. BAŤA, Jan, Literátské bratrstvo u Matky Boží před Týnem v Praze v letech 1550 – 1627. Příspěvek k poznání hudebního života Prahy na přelomu 16. a 17. století, Jitka Bajgarová – Róbert Bayer (ed.), Miscellanea z výročních konferencí ČSHV 1999 a 2000, Praha 2001, s. 9-13.
11. BAŤA, Jan, Habent sunt fata libelli. Několik poznámek k tzv. Kutnohorskému kodexu, Krásné město 1, 2005, s. 7-10.
12. BAŤA, Jan, Co snad nevíte o starší české hudbě 10. Hudba rudolfínské Prahy, Hudební rozhledy 59, 2006, s. 46-47.
13. BAŤA, Jan, Luca Marenzio and the Czech Lands, Hudební věda 46, 2007, s. 117-126.
14. BAŤA, Jan, Kutnohorský kodex. Praha, Národní muzeum – České muzeum hudby, sign. AZ 33, Clavis Monumentorum Musicorum Regni Bohemiae, Series A, 1, Praha 2008.
15. BAŤA, Jan, Quod laudat praesens, omnis mirabitur aetas. Gradual Trubky z Rovin, jeho repertoár a evropský kontext, in : Jan Baťa – Jiří K. Kroupa – Lenka Mráčková (ed.),  Littera Nigro scripta manet, sborník k 65. narozeninám J. Černého, Clavis monumentorum musicorum regni bohemiae, Series S, II, Praha 2009, s.126-152.
16. BAŤA, Jan, Jezuité a hudební kultura předbělohorské Prahy (glosy ke vzájemné interakci), sborník z mezinárodní vědecké konference Bohemia Jesuitica 1556–2006 – Jezuité v Českých zemích, s.987-993, Praha 2010.
17. BAŤA, Jan, Hudba a hudební kultura na Starém Městě pražském 1526-1620, disertační práce FF UK, Praha 2011.
18. BELIS, Jiří, Nejstarší české varhany z kostela Nejsvětější Trojice ve Smečně, in : Památky a příroda 13, 1988, č. 8, s.323-327.
19. BERGMANS, Paul, Quatorze Lettres Inédites du Compositeur Philippe de Monte, Mémoires : Classe des Beaux-Arts, Bd.1, Nr. 2, Bruxelles 1921.
20. BÖTTICHER, Wolfgang, Stilistische Beobachtungen an textgleichen Kompositionen von Iacobus Gallus und orlando di Lasso, Muzikološki zbornik 22, 1986, s. 5–14.
21. BOHATCOVÁ, Mirjam – HEJNIC, Josef, Knihtiskař Jiřík Nigrin a jednolistové „Proroctví“ Jindřicha Demetriana, Sborník Národního muzea v Praze 35 A, 1981, s.73-134.
22. BOHN, Emil, Bibliographie der Musik-Druckwerke bis 1700: welche in der Stadtbibliothek, der Bibliothek des Academischen Instituts für Kirchenmusik und der Koeniglichen und Universitaetsbiblitohek zu Breslau aufbewahrt werden, Berlin 1883.
23. BOHN, Emil, Die musikalische Handschriften des XVI. und XVII. Jahrhunderts in der Stadtbibliothek zu Breslau, Wroclaw 1890.
24. BOORMAN, Stanley, A New Source, and New Compositions, for Philippe de Monte, in :  Studies in Renaissance music in honour of Ignace Bossuyt, Leuven 2008, Mark Delaere (vyd.), s. 35-48.
25. BOSSUYT, Ignace, Alexander Utendal (ca.1543/45 – 1581), Brussel 1983.
26. BOSSUYT, Ignace, Die Kunst der Polyphonie. Die flämische Musik von Guillaume Dufay bis Orlando di Lasso, Zürich – Mainz 1997.
27. BRADBURNE, James, Section IV: Science and Music. 'The Merchants of Light' , in :  Rudolf II and Prague, s. 603-604.
28. BRAGARD, Roger, Lambert de Sayve (1549-1614): Étude Biographique et Bibliographique contenant 4 hors-texte et suivie de 19 pages de musique. L´Annuaire de la Société Libre d´Emulation de Liège, Liège 1934.
29. BRANBERGER, Jan, Hudební úvahy o české humanistické poesii, Praha 1948.
30. BRANBERGER, Jan, Několik slov o skladbách Luythonových, Dalibor 22, 1900, s.87-88.
31. BRANDEIS, M., Die Beziehung Musik – Wort bei Gallus: Paralellen mit dem einstimmigen Lied der Böhmischen Brüder, in: Gallus in mi: Strokovno posvetovanje; Slovenski glasbeni dnevi 1991, Primož Kuret (ed.), Ljubljana 1991, s. 81–85.
32. BRAUN, Werner, 'Ecce quomodo moritur justus' und der 'rührende Zug' in der Kirchenmusik, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 1, Ljubljana 1991, s. 71–80.
33. BRAUN, Werner, Neznani Gallusov autograf? Muzikološki zbornik 4, 1968, s. 50–56.
34. BRENDICH, Rolf Wilhelm, Die Liedpublizistik im Flugblatt des 15.-17. Jahrhunderts, Baden-Baden 1973.
35. BUCHNER, Alexander, Zaniklé dřevěné dechové nástroje 16. století, Sborník Národního muzea 7, historický č. 2, 1952.
36. BUCHNER, Alexander, Kuriózní automatofon v uměleckém kabinetu císaře Rudolfa II., Časopis Českého muzea 85, 1966.
37. BUCHNER, Alexander, Dvě privilegia císaře Rudolfa II., Staletá Praha 3, 1967, s. 76-83.
38. BUJIĆ, Bojan, 'Peccantem me quotidie' – Gallus's Homage to Josquin?, in: Jacobus Gallus and his time: Symposium; 23. – 25. October 1985, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), Ljubljana 1985, s. 70–81.
39. BUSCH, Hermann J, Moteti Jakoba Gallusa in nauk o figurah v prvi polovici 17. stoletja, Muzikološki zbornik 5, 1969, s. 40–53.
40. CAVALLINI, Ivano, Le Harmoniae Morales di Jakob Handl Gallus: Un elogio in musica al latino nella Praga del cinquecento, in: Glazba, riječi i slike: Svečani zbornik za Koraljku Kos, Vjera Katalinić and Zdravko Blažeković (ed.), Zagreb 1999, s. 27–36.
41. CAVAZZA, Silvano, Praga e le corti tedesche all´epoca di Alessandro Orologio, in : Alessandro Orologio (1551-1633) musico friulano e il suo tempo, F.Colussi (vyd.), Udine 2008, s. 34-60.
42. CAZEAUX, Isabelle Anne-Marie, The Chanson of Philippe de Monte, diplomní práce, Smith College 1946.
43. CILIBERTI, Galliano, Jacobus Handl Gallus e la 'Scuola musicale Romana' del XVI secolo, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 2, Ljubljana 1992, s. 101–131.
44. Clare vir: Ob 450-letnici rojstva Iacobusa Gallusa, Edo Škulj (ed.), Ljubljana 2000.
45. COMBERIATI, Carmelo Peter, Aspects of Renaissance Imitatio in Musical Settings of the Mass Ordinary at Rudolf II's Court, in : Prag um 1600, Beiträge, s. 27-32.
46. COMBERIATI, Carmelo Peter, Late Renaissance Music at the Habsburg Court, New York 1987.
47. COMBERIATI, Carmelo Peter, Carl Luython at the Court of Emperor Rudolph II : Biography and His Poyphonic Settings of the Mass, in: Music from the Middle Ages through the Twentieth Century, Essays in Honor of Gwynn S. McPeek, New York 1988, s. 130-146.
48. COMBERIATI, Carmelo Peter, The Copying and Dissemination of Choirbooks Contaning Settings of the Polyphonic Mass at the Court of Emperor Rudolf II., Studien zur Musikwissenschaft. Beihefte der Denkmäler der Tonkunst in Österreich 43, 1994, s. 57-65.
49. CORDES, Manfred, Die lateinische Motetten des Iacobus Regnart im Spiegel der Tonarten- und Affektenlehre des 16. Jahrhunderts, disertační práce, Univerzita Bremen 1991.
50. CVETKO, Dragotin, Jacobus Handl Gallus vocatus Carniolanus, Ljubljana 1991.
51. CVETKO, Dragotin, Jacobus Gallus Carniolus, Ljubljana 1965.
52. CVETKO, Dragotin, Jacobus Gallus, Ljubljana 1984.
53. CVETKO, Dragotin, Jacobus Gallus, sein Leben und Werk, München 1972.
54. CVETKO, Dragotin, Le problème du rhythme dans les oeuvres de J. Gallus, in: Festschrift Bruno Stäblein, Kassel, 1967, s. 28–33.
55. CVETKO, Dragotin, Sodobni poznavalci o glasbi Jakoba Gallusa, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 1, Ljubljana 1991, s. 117–125.
56. CVETKO, Dragotin, The Personality of Jacobus Gallus, in: Jacobus Gallus and his time: Symposium; 23. – 25. October 1985, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), Ljubljana 1985, s. 11–21.
57. ČECHURA, Jaroslav – HOJDA, Zdeněk – NOVOZÁMSKÁ, Martina, Nájemníci na Starém Městě pražském roku 1608, Documenta pragensia monographia 3, Praha 1997.
58. ČERNÝ, Jaromír, Hudba české renesance: (Výběr polyfonních skladeb 16. století z rukopisů Státní knihovny ČSR [XI B 1 a, b, c, d] a Památníku národního písemnictví [DA II 3]), Praha 1982.
59. Československý hudební slovník osob a institucí, 2 sv., Praha 1963-65.
60. DANĚK, Petr, Rukopisná část konvolutu Se 1337, diplomová práce, FF UK, Praha 1981.
61. DANĚK, Petr, Málo známý pramen vokální polyfonie rudolfínské éry, Hudební věda 20, 1983, s. 257-265.
62. DANĚK, Petr, Nototiskařská činnost Jiřího Nigrina, Hudební věda 24, 1987, s. 121-136.
63. DANĚK, Petr, Neznámý pramen vokální polyfonie české provenience, in: Nové poznatky o dějinách starší české a slovenské hudby,  Petr Daněk (vyd.), Praha 1988, s. 71–76.
64. DANĚK, Petr, Music in Bohemia in the Era of Renaissance and Humanism,  Music News from Prague 5-6 , Praha 1993, s. 3-5.
65. DANĚK, Petr, Valerius Otto Lipsiensis - "Fürstlich Lichtenbergischer Organist in Prag", in: V.Otto, Newe Paduanen, Galliarden...a 5, Editio Simiae Ludentes , Praha 1993, s. 4-12.
66. DANĚK, Petr, Významné přírůstky hudebního oddělení Národní knihovny ČR, Národní knihovna, Knihovní revue 1, Praha 2 000, s. 34–35.
67. DANĚK, Petr, Die rudolfinische Musikkapelle und die böhmische Musikkultur, in: Prag um 1600, Beiträge, s. 39-44.
68. DANĚK, Petr, Tisky vokální polyfonie pražské provenience do roku 1620, Documenta Pragensia 10, 1990, s. 219-238.
69. DANĚK, Petr, Musica Noster Amor - hudba rudolfínské Prahy, in: Rudolf II. a Praha, s. 318-319.
70. DANĚK, Petr, Rudolfínská Praha jako hudební centrum, Opus musicum 32, 2000, s. 15-25.
71. DANĚK, Petr, Svatba, hudba a hudebníci v období vrcholné renesance: Na příkladu svatby Jana Krakovského z Kolovrat v Innsbrucku roku 1580, in: Opera historica 8: Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku, Václav Bůžek - Pavel Král (vyd.), České Budějovice 2000, s. 207-264.
72. DANĚK, Petr, Orgelmusik in Böhmen zu Zeiten der Hochrenaissance. Bilanzen und Fragezeichen, in: Mitteleuropäische Aspekte des Orgelbaus und der geistlichen Musik in Prag und den böhmischen Ländern, Bonn 2002, Jaromír Černy - Klaus-Peter Koch (vyd.), s. 137-146.
73. DANĚK, Petr, Neznámé renesanční quodlibety českého původu, Opus musicum 34, 2002, s. 4–13.
74. DANĚK, Petr, Gloriosissimae Virginis Mariae canticum novum aneb zpráva z druhé ruky, Opus musicum 34, 2002, s. 15-20.
75. DANĚK, Petr, Co všechno (ne)víme o hudbě české renesance, Opus musicum 35, 2003, s. 29-33.
76. DANĚK, Petr, Tisky vokální polyfonie, hudební teorie a tabulatur v Čechách, 1500-1630, disertační práce, FF UK, Praha 2005.
77. DANĚK, Petr, Harmoniae miscellae ab exquisitissimis aetatis nostrae musicis aneb Neznámý tisk motet Orlanda di Lasso z roku 1580, Opus musicum 38, 2006, s. 38-41.
78. DANĚK, Petr, Dum pulsantur organa. Znovunalezený tisk Francisca Saleho z dílny Jiřího Nigrina (1598), in: Per saecula ad tempora nostra. Sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka,  Jiří Mikulec - Miloslav Polívka (vyd.), Praha 2007, s. 434-440.
79. DANĚK, Petr, Flores musicales aneb několik poznámek k rožmberským „Libri musici“, in: Littera Nigro scripta manet, sborník k 65. narozeninám J. Černého, Jan Baťa – Jiří K. Kroupa – Lenka Mráčková (vyd.), Clavis monumentorum musicorum regni bohemiae, Series S, II, Praha 2009, s. 153-162.
80. DANĚK, Petr, Partes rozličných autorův starých aneb výsledky práce semináře renesanční a raně barokní hudby na UK FF v Praze (1991–2010), Musicologia brunensia 45, 2010, 1-2, s. 75-92.
81. DANĚK, Petr, Skladatelské osobnosti vrcholné renesance VII. Franz Sale (kol. 1540 – 15.7. 1599, Praha). Deditissimus caesareus musicus, in: Hudební rozhledy 64, 2011, č. 7, s. 52-53.
82. DANĚK, Petr, Skladatelské osobnosti vrcholné renesance  X. Charles Luython (*1557/58 – srpen 1620, Praha). Organista della Sacra Caesarea Maesta dell'imperatore Rodolfo Secondo, in: Hudební rozhledy 64, 2011, č. 10, s. 52-53.
83. DANĚK, Petr, Skladatelské osobnosti vrcholné renesance XII. Philippus de Monte (1521, Mechelen – 4.7. 1603, Praha) Sacrae caesareae majestatis capellae magister, in: Hudební rozhledy 64, 2011, č. 12, s. 46-47.
84. DANĚK, Petr, Skladatelské osobnosti vrcholné renesance II./IV. Matheo Flecha, Carmelita capelano de la Imperatrice nostra Signora, et musico de la M. Cesarea, in: Hudební rozhledy 65, 2012, č. 4, s. 52-53.
85. DANĚK, Petr, Skladatelské osobnosti vrcholné renesance II./VII. Magister Georgius Carolides Pragenus à Carlsperga, poeta laureatus et caesareus etc., in: Hudební rozhledy 65, 2012, č. 7, s. 54-55.
86. DANĚK, Petr, Rudolfinian Prague as a Musical Centre in its time, Die Tonkunst, Juli 2012, s. 312-319.
87. DANĚK, Petr, Skladatelské osobnosti vrcholné renesance II./VIII.  Jiří Rychnovský / Georgius Richnovinus, Musicus celeber, Civis Chrudimensis (1540/45, Rychnov nad Kněžnou – 1616, Chrudim), in: Hudební rozhledy 65, 2012, č. 8, s. 56-57.
88. DANĚK, Petr, Skladatelské osobnosti vrcholné renesance II./IX. Christophorus Harant Baro de Polzicz et Bedzdruzicz et in Pecka, S.C.M. Consiliarius et Cubicularius, milovník umění muzického (1564-1621), in: Hudební rozhledy 65, 2012, č. 9, s. 46-47.
89. DANĚK, Petr, Skladatelské osobnosti vrcholné renesance II./XII. Jacobus Regnart Flandro, Sacrae Caesareae Maiestatis Musicus und ViceCapellnmeister (a jeho bratři), in: Hudební rozhledy 65, 2012, č. 11, s. 50-51.
90. DEISINGER, Marko, Eleonora II. und die Gründung ihrer Hofkapelle. Ein Beitrag zur Geschichte des Kulturellen Lebens am Wiener Kaiserhof, Frühneuzeit Info 18, 2007, s. 45-54.
91. DE BURBURE, Leon, Charles Luython: Compositeur de musique de la cour impériale, (1550-1620): Sa vie et ses ouvragees, Bruxelles 1880.
92. DESMET, Marc, Gallus, Goldberg: Early music magazine, November 1999, s. 28–37.
93. DESMET, Marc, 'Typographicum robur fractum': Jacob Handl's relationship with the printing press, De musica disserenda 3, no. 2, 2007, s. 11–24.
94. DICKREITER, Michael, Der Musiktheoretiker Johannes Kepler, Bern 1973.    
95. Die Musik in Geschichte und Gegenwart, 16 sv., Kassel¹ 1949-1979.
96. Die Musik in Geschichte und Gegenwart, 29 sv., Kassel² 1994-2008.
97. Dipingere la musica - Musik in der Malerei des 16. und 17. Jahrhunderts, výst. kat., Milano - Wien 2001.
98. DLABACZ, Johann Gottfried, Algemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien, 3 sv., Praha 1815.
99. DOBALOVÁ, Sylva – MUCHKA,  Ivan P., Ein unbekannter Text zum Prager Fest Phasma Dionysiacum Pragense (1617), Acta Commeniana 22-23, 2009, s. 207-247.
100. DOHNALOVÁ, Denisa, Matheo Flecha – Ensaladas (1581, Praha), seminární práce, FF UK Praha 2006.
101. DOORSLAER, Georges van, La Vie et les Œuvres de Philippe de Monte, Brüssel 1921.
102. DOORSLAER, Georges van, Vereerende Opdracht aan Ph. De Monte in 1592, Musica Sacra 37, 1930, s. 241-244.
103. DOORSLAER, Georges van, Die Musikkapelle Kaiser Rudolfs II. i. J.1582 unter der Leitung von Ph. de Monte, Zeitschrift für Musikwissenschaft 13, 1931, s. 481-491.
104. DOORSLAER, Georges van, La Chapelle musicale de l'empereur Rudolphe II, en 1594 sous la direction de Philippe de Monte, Acta Musicologica V, 1933, s. 148-161.
105. DOORSLAER, Georges van, Kleine Beiträge zur Musikkapelle Kaiser Rudolfs II., Zeitschrift für Musikwissenschaft 16, 1934, s. 171-176.
106. EBENSTEIN, Viktor, Die Messen Philippe de Montes mit besonderer Berücksichtigung seiner Parodietechnik, disertační práce, Univerzita Wien, 1912.
107. EGBERT, Louard Edward, The Opus musicum of Iacobus Gallus and performance problems of selected motets, disertační práce, Ann Arbor, 1991.
108. EHRMANN-HERFORT, S., Beobachtungen zur Musik von Iacobus Gallus am Beispiel seiner Lamentationes Ieremiae Prophetae, in: Kunst-Gespräche: Musikalische Begegnungen zwischen Ost und West, Peter Andraschke and Edelgard Spaude (ed.), Freiburg im Br. 1998, s. 85–98.
109. EINSTEIN, Alfred, Filippo di Monte als Madrigalkomponist, in: International Musicological Society, Kongresbericht, Lüttich 1930, s. 102-108.
110. EINSTEIN, Alfred, Italienische Musik am Kaiserhof vor der Stilwende um 1600, in: Alt-prager Almanach, Nettl, Paul (ed.), Praha 1927, s. 123-133.
111. EINSTEIN, Alfred, Italienische Musik und italienische Musiker am Kaiserhof und an den Herzöglichen Höfen in Innsbruck und Graz, Studien zur Musikwissenschaft 21, 1934, s. 3-52.
112. EINSTEIN, Alfred, Italienische Musiker und das Kaiserhaus 1567-1619, Graz 1960.
113. EITNER, Robert, Allesandro Orologio, Monatshefte  für Musik-Geschichte 30, 1898, s. 36-45.
114. EITNER, Robert, Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten christlicher Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts, 11 sv., Leipzig 1899-1904.
115. ELDERS, Willem, Enkele aspecten van de parodie-techniek van de madrigal-missen van Philippus de Monte, Tijdschrift van de Vereniging voor Nederlandse Musiekgeschiednis 19, 3-4, 1962-63, s. 131-142.
116. ESTERLOVÁ, Eliška, Písně z Rohova kancionálu v evangelickém zpěvníku, seminární práce, FF UK, Praha 2006.
117. FEDERHOFER, Helmut, Lambert de Sayve an der Graz Hofkappele, Revue belge de Musicologie 3, Bd. 4, 1949, s. 213-214.
118. FEDERHOFER, Hellmut, Musikpflege und Musiker am Grazer Habsburgerhof der Erzherzöge Karl und Ferdinand von Innerösterreich (1564–1619), Mainz, 1967.
119. FEDERHOFER, Hellmut, Musik am Grazer Habsburgerhof der Erzherzöge Karl II. und Ferdinand (1564–1619), Österreichische Musikzeitschrift 25, no. 10, 1970, s. 585–595.
120. FEDERHOFER, Hellmut, Zur Satztechnik von Jacobus Gallus, in: Jacobus Gallus and his time: Symposium; 23. – 25. October 1985, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), Ljubljana 1985, s. 34–49.
121. FEDERHOFER, Hellmut, Chorbücher der Universitätsbibliothek Graz in ihrer Beziehung zur Grazer Hofkapelle (1564-1619), in: Musikalische Quellen - Quellen zur Musikgeschichte: Festschrift für Martin Staehelin, Ulrich Konrad (ed.), Göttingen, 2002, 127–139.
122. FISCHER, Kurt von, Die Passions-Motetten des Iacobus Gallus und ihre Beziehungen zur Passion des Antoine de Longaval, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 1, Ljubljana 1991, s. 63–69.
123. FLORJANC, Ivan, Gallus – der Humanist amat Venerem, cur? Einige kritische Überlegungen zur Harmoniae morales Nr. 6, De musica disserenda 3, no. 2, 2007, s. 69–89.
124. FLORJANC, Ivan, Gallusov odnos do koralne melodike: Prispevek k poznavanju modalno-tonalne problematike Gallusovih motetov, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 1, Ljubljana 1991, s. 45–62.
125. FLORJANC, Ivan, Odnos med besedo in glasbo v Gallusovih svojevrstnih 'madrigalih', in: Glasba, poezija – ton, beseda, Primož Kuret (ed.), Ljubljana 2001, s. 205–217.
126. FLOTZINGER, Rudolf, Die Ave Maria-Kompositionen des Jacobus Gallus, in: Jacobus Gallus and his time: Symposium; 23. – 25. October 1985, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), Ljubljana 1985, s. 59–69.
127. FLOTZINGER, Rudolf, Jakob Handl – Gallus und die katholische Erneuerung, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 1, Ljubljana 1991, s. 23–32.
     
128. FOJTÍKOVÁ, Jana, Hudební doklady Husova kultu z 15. a 16. století. Příspěvek ke studiu husitské tradice v době předbělohorské, Miscellanea musicologica 29, 1981, s. 51-145.
129. FOJTÍKOVÁ, Kateřina, Pietro Paolo Melii: Intavolatura di liuto attiorbato libro terzo a její vztah k českým zemím, seminární práce, FF UK, Praha 2004.
130. Fürsterzbischof Wolf Dietrich von Raitenau: Gründer des barocken Salzburg, katalog výstavy, Salzburg 1987.
131. Gallusov zbornik, Edo Škulj (ed.), Ljubljana 1991.
132. Gallusovi predgovori in drugi dokumenti, Edo Škulj (vyd.), Ljubljana 1991.
133. GANCARCZYK, Paweł, The mystery of Sacrae cantiones (Nuremberg 1597): Remarks on Jacob Handl and 16th-century printing practice, De musica disserenda 3, no. 2, 2007, s. 25–33.
134. GOBIN, Raymond, The Madrigal Cycles of Philippe de Monte, disertační práce, Northwestern University, Ann Arbor, Michigan 1984.
135. GŐHLER, Albert, Verzeichnis der Frankfurtet und Leipziger Messekatalogen der Jahre 1564 bis 1759. Angezeigten Musikalien, Leipzig 1902.
136. GRASSL, Markus, Paralipomena zur Instrumentalmusik im Umkreis Rudolfs II.: Liberale Zanchi und seine Canzonen in A-Wm XIV.714, in: Julia Bungardt / Maria Helfgott / Eike Rathgeber / Nikolaus Urbanek (Hrsg.), Wiener Musikgeschichte. Annäherungen – Analysen – Ausblicke. Festschrift für Hartmut Krones zum 65. Geburtstag, Wien–Köln–Weimar 2009, s. 67–86.
137. GRASSL, Markus, nstrumentalisten und Instrumentalmusik am kaiserlichen Hof von 1527 bis 1612. Fakten – Hypothesen – Fragen, in: Theophil Antonicek / Elisabeth Th. Hilscher / Hartmut Krones (Hrsg.) Die Wiener Hofmusikkapelle III. Gibt es einen Stil der Hofmusikkapelle?, Wien-Köln-Weimar 2011, s. 109–148.
138. GREUEL, Veronika, Der Prager Drucker Georg Nigrin am Ende des 16. Jahrhunderts, Die Tonkunst, Juli 2012, s. 340-351.
139. GRÖBER, Roland. Das Votivbild des Hoftrompeters Cesare Bendinelli, in: Der Ammersee - Dampfer, Flösse und Geschichten, Starnberg 2005, s. 164-166.
140. GROSS, Hynek, Inventář bývalého kláštera ve Zlaté Koruně sepsaný po smrti opata Melichara Hölderla r. 1608, Sborník historického kroužku, 1926, s. 68-122.
141. GRUBER, Gernot, Beiträge zur Geschichte und Kompositionstechnik des Parodiemagnificat in der 2. Hälfte des 16. Jahrhunderts, disertace, Karl-Franzens-Universität, Graz, 1964.
142. GRUBER, Gernot, Magnificatkompositionen in Parodietechnik aus dem Umkreis der Hofkapellen der Herzöge Karl II. und Ferdinand von Innerösterreich, Kirchenmusikalisches Jahrbuch 51, 1967, s. 33–60.
143. HAAS, Robert, Ein leitmeritzer Musikdruck von 1626, Auftakt 3, 1923, s. 106-107.
144. HAAS, Robert, Ein prager Passionsbüchel aus der Zeit Rudolfs II., Auftakt 8, 1928, s. 57-59.
145. HAAS, Robert, Die Grundsteinlegung der evangelischen Salvatorskirche 1611. Mit der Weihemotette von Martin Krumbholtz, in: Hundert Türme. Ein Buch von alten Prag, P.Nettl (ed.), Praha 1929, s. 126-146.
146. HÁJKOVÁ, Karla, Počiatky nototlače v Čechách a na Moravě, diplomní práce, FF MU, Brno 1999.
147. HALE, Jacquelin, The Sacred Motets of Philippe de Monte: An Analytical Overview of the First Book of Five-Voice Motets (1572), disertatiční práce, Ann Arbor 1997.
148. HARANT z Polžic a Bezdručic, Kryštof, Opera musica, Jiří Berkovec (ed.), Praha 1966.
149. HAUPT, Herbert, Fürst Karl I. Von Liechtenstein, Obersthomeister Kaiser Rudolfs II. und Vizekönig von Böhmen. Hofstaat und Sammeltätigkeit. Edition der Quellen aus dem liechtensteinischen Hausarchiv, Quellen und Studien zur Geschichte des Fürstenhauses Liechtenstein, Bd. 1-2, Wien 1983.
150. HAUSENBLASOVÁ Jaroslava, Der Hof Kaiser Rudolfs II., Eine Edition der Hofstaatsverzeichnisse 1576-1612, Fontes historiae artium 9, Praha  2002.
151. HELFERT, Vladimír, Dvůr Rudolfův: Dvorská kapela, in : Co daly naše země Evropě a lidstvu, Praha 1939, s.146.
152. HEUCHEMER, Dane, Italian Musicians in Dresden in the Second Half of the Sixteenth Century, with an Emphasis on the Lives and Works of Antonio Scandello and Giovanni Battista Pinello Di Ghirardi, disertační práce, University of Cincinnati, 1997.
153. HILMAR, Rosemary, Eine wieder aufgefundene Quelle zur Hofkapelle Kaiser Rudolfs II. aus dem Jahr 1612, Czernin, Martin; Gruber, Gernot (vyd.), Gedenkschrift für Walter Pass, Tutzing 2002, s. 425-454.
154. HILMERA, Jiří, Phasma Dionysiacum a další divadelní představení v Praze roku 1617, Folia historica Bohemica 17, 1994, s. 133-141.
155. HINDRICHS, Thorsten, Philipp de Monte (1521-1603) Komponist, Kapellmeister, Korrespondent, Göttingen 2002.
156. HOJDA, Zdeněk, Hudebníci Rudolfova dvora v ubytovací knize Malé Strany a Hradčan z roku 1608, Hudební věda 24, 1987, s. 162-167.
157. HONISCH, Erika, Sacred music in Prague, 1580-1612, disertační práce University of Chicago, 2011.
158. HORYNA, Martin, Vilém z Rožmberka a hudba, Opera historica 3: Život na dvoře a v rezidenčních městech posledních Rožmberků III., Dvorská kultura a mecenát posledních Rožmberků, 1993, s. 257-264.
159. HORYNA, Martin, XXII Hymni quatuor et quinque vocum 1540-1600, Monumenta Musicae Antiquae Bohemiae Meridionalis 1, České Budějovice 2000.
160. HORYNA, Martin, Cantionale prachaticense (1610), Monumenta Musicae Antiquae Bohemiae Meridionalis 3, České Budějovice 2005.
161. HORYNA, Martin, Vícehlasá hudba v Čechách v 15. a 16.století a její interpreti, Hudební věda 43, 2006, s. 117-134.
162. HORYNA, Martin, Česká polyfonie 1470-1620, hudba v životě konfesijně rozdělené společnosti Království českého a tvorba českých skladatelů renesanční epochy, in: Littera Nigro scripta manet, sborník k 65. narozeninám J. Černého, Jan Baťa – Jiří K. Kroupa – Lenka Mráčková (ed.) Clavis monumentorum musicorum regni bohemiae, Series S, II, Praha 2009, s. 110-125.
163. HORYNA, Martin, Česká reformace a hudba. Studie o bohoslužebném zpěvu českých nekatolických církví v období 1420-1620, Hudební věda 48, 2011, s. 5-40.
164. HOSTINSKÝ, Otakar, Jan Blahoslav a Jan Josquin, Praha 1896.
165. Hudobné inventáre a repertoár viachlasej hudby na Slovensku v 16. – 17. storočí, Jana Kalinayová a kol., Musaeum Musicum, Bratislava 1994.
166. HÜSCHEN, Heinrich, Bemerkungen zur Satzstruktur der Missa canonica zu 4 (8) Stimmen von Iacobus Gallus (1550–1591), in: Convivium musicorum: Festschrift Wolfgang Bötticher, Berlin 1974.
167. HULKOVÁ, Marta, Hudobný konvolut z Lyeálnej knižnice v Kežmarku. Prispevok k problematike renesančnej hudby na Slovensku v 16. storočí, Slovenská hudba 3, 1998, s. 264-308.
168. HULKOVÁ, Marta, Zhody a odlišnosti Bardejovskej a Levočskej zbierky hudobnín (16. a 17. storočie), Slovenská hudba 2/3, 1999, s. 150-200.
169. HULKOVÁ, Marta, The Reception of theOeuvre of Composers Active at the Court of Rudolf II in Prague in the Contemporaneous Musical Repertoire of Historical Upper Hungary, Hudební věda 52, 2015, s. 133-157.
170. HUYS, Bernard, Catalogue des imprimés musicaux des XVe, XVIe et XVIIe siècles,Bibliothèque Royale de Belgique, Fonds Général, Bruxelles 1965.
171. HUYS, Bernard, Catalogue des imprimés musicaux des XVe, XVIe et XVIIe siècles, Bibliothèque Royale Albert I, Fonds Général, Supplément, Bruxelles 1974.
     
172. JAREŠ, Stanislav – KOUBA, Jan, Z hudebního života pražského dvora před třicetiletou válkou, Hudební věda 9, 1972, s. 69-73.
173. JAREŠ, Stanislav, Literátská bratrstva z hlediska ikonografických pramenů, Hudební věda 16, 1979, s. 165-192.
174. JEDLIČKA, Bohdan, Hudební kapela císaře Rudolfa II., krále českého, Dalibor II, 1874, s. 291-292.
175. JEŻ, Tomasz, The motets of Jacob Handl in inter-confessional Silesian liturgical practice, De musica disserenda 3, no. 2, 2007, s. 35–46.
176. JEŻ, Tomasz, Twórczość Jacoba Handla w źródłach proweniencji Śląskiej, Muzyka 49, no. 4, 2004, s. 27–62.
177. JIRÁK, Pavel, Hudební Praha v době Rudolfa II. ve světle pramnů a literatury, diplomová práce, Univerzita J.E. Purkyně, Brno 1978.
178. JIRÁNEK, Jaroslav, Die charakteristischen Renaissancezüge in den Gallus Sammlungen 'Harmoniae Morales' und 'Moralia', in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 1, Ljubljana 1991, s. 93–106.
179. KABELKOVÁ, Markéta, Hudba a škola v období české renesance, diplomová práce, FF UK, Praha 1984.
180. KELLNER, Altman, Musikgeschichte des Stiftes Kremsmünster, Kassel – Basel 1956.
181. KISELJEVOVÁ, Ludmila, Reliéfy hudebních nástrojů na arkádách zámku Bučovice, Opus musicum 35, 2003, č. 1 : s. 7-11, č. 2 : s. 2-8.
182. KNEIDL, Pravoslav, Michael Peterle, přední pražský dřevorytec a tiskař 16. století, Bibliotheca Strahoviensis 1, 1995, s. 107–133.
183. KOCH, Klaus-Peter, Christophorus Demantius (1567-1643). Böhmisches, Schlesisches, Lausitzisches, Ungarisches, Polnisches und Deutsches in Leben und Werk, Deutsche Musik im Osten 6, Bonn 1994, s. 383-392.
184. von KÖCHEL, Ludwig, Kaiserliche Hof-Musikkapelle in Wien von 1543 bis 1867, Wien 1869.
185. KOCZIRZ, Adolf, Exzerpte aus den Hofmusikakten des Wiener Hofkammerarchivs, Studien zur Musikwissenschaft 1, 1913, s. 278-303.
186. KOCZIRZ, Adolf, Zur Geschichte des Luython’schen Klavizimbels, Sammelbände der Internationalen Musikgesellschaft 9, 1907/8, s. 565-570.
187. KOHOUTOVÁ, Kateřina, Liberecká varhanní tabulatura, seminární práce, FF UK, Praha 2000.
188. KOHOUTOVÁ, Kateřina, Nicolaus Zangius – Magnificat anima mea Dominum, seminární práce, FF UK, Praha 2001.
189. KOKOLE, Metoda, The Musical Repertoire Cultivated on the Territory of Modern Slovenia (1567–c. 1620) and Its Possible Connections with the Court Chapel in Munich, in: Die Münchner Hofkapelle des 16. Jahrhunderts im Europäischen Kontext: Bericht über das Internationale Symposion der musikhistorischen Kommission der Bayerischen Akademie der Wissenschaften in Verbindung mit der Gesellschaft für Bayerische Musikgeschichte München, 2.–4. August 2004, Theodor Göllner and Bernhold Schmid (ed.), München, 2006, s. 171–190.
190. KOKOLE, Metoda, From Graz to Today's Central Slovenia: the Influence of Italian Polychoral Music in the Period c. 1595 to c. 1620, in: La musica policorale in Italia e nell'Europa centro-orientale fra Cinque e Seicento. Venezia, 2012.
191. KOLÁŘ, Antonín, Humanistická básnířka Vestonia, Sborník filosofické fakulty University Komenského v Bratislavě 4, Bratislava 1926.
192. KOLBUSZEWSKA, Aniela, Katalog zbiorów muzycznych legnickiej biblioteki księcia Jerzego Rudolfa “Bibliotheca Rudolphina”, Legnica 1992.
193. KOLDAU, Linda Maria, Frauen - Musik - Kultur, Köln - Weimar, 2005. 
194. KOLDINSKÁ, Marie, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Cesta intelektuála k popravišti, Praha - Litomyšl, 2004.
195. KONRÁD, Karel, Dějiny posvátného zpěvu staročeského od XV. Věku do zrušení literátských bratrstev I., Praha 1893.
196. KOPÁČEK, Jiří, Dobřenského sbírka jednolistů 16. století, diplomová práce ÚISK FF UK, Praha 2000.
197. KOS, Koraljka, Tumačenje teksta glazbom i autonomno glazbeno u svjetovnom opusu J. Gallusa – na primjeru skladbe Dulces exuviae (Moralia, 43), in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 1, Ljubljana 1991, s. 107–116.
198. KOUBA, Jan, Od husitství do Bílé Hory, in : Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby, Praha 1983, s. 81-141.
199. KRASNICKÁ, Kateřina, Georgi Flori : Missa 6 vocum super Ecco lasso il core, seminární práce, FF UK, Praha 2000.
200. KRONES, Hartmut, Jacob Hassler – Leben und Werk eines zu entdeckenden Orgelkomponisten, Organa Austriaca 4, 1988, s. 7-40.
201. KRONES, Hartmut, "Musik und Humanismus im Prag Kaiser Rudolfs II. Am Beispiel der 'Moralia' von Jacobus Gallus, Österreichische Musikzeitschrift  9, 1991, s. 459-470.
202. KRONES, Hartmut, Iacobus Gallus – ein Meister der Verbindung von Inhalt und Form, in: Gallus in mi: Strokovno posvetovanje; Slovenski glasbeni dnevi 1991, Primož Kuret (ed.), Ljubljana 1991, s. 23–41.
     
203. KRONES, Hartmut, Tonalität und Modernität bei Iacobus Gallus, in: Slovenska glasba v preteklosti in sedanjosti, Primož Kuret (ed.), Ljubljana 1992, s. 74–83.
204. KRONES, Hartmut, Die Beziehung der Brüder Haβler zu Kaiser Rudolf dem II. und zu Prag, Deutsche Musik im Osten, Köln 1994, s. 375-381.
205. KRONES, Hartmut, Manieristische Tendenzen Im Musikalischen Umfeld Rudolfs II., in: Die Wiener Hofmusikkapelle: Krisenzeiten Der Hofmusikkapellen, Hrsg. von Elisabeth Theresia Fritz-Hilscher, Theophil Antonicek und Hartmut Krones, Wien, 2006, s. 33-60.
206. KUČEROVÁ, Marie, La tabulature d´èpinette de Samuel Mareschal, Revue Musicale de Suisse romande 39, 1986, s. 71-81.
207. KUČEROVÁ, Marie – VÁLKA, Josef, Odraz náboženského zápasu 16. století v hudebním životě moravských měst, Hudební věda 24, 1987, s. 141-146.
208. KYBALOVÁ, Ludmila – LUNGA, Radek – VÁCHA, Petr, Pražské zvony, Praha 2005.
209. „Lautenschlagen lernen und lieben": Die Fugger und die Musik: Anton Fugger zum 500. Geburtstag, Ausst. Kat.,  Augsburg 1993.
210. LACH, Robert, Drei musikalische Einblatdrucke aus der Zeit des dreissigjährigen Krieges, Archiv für Musikwissenschaft I, 1918, s. 235-243.
211. LANZKE, Heinz Walter, Die weltlichen Chorgesänge (»Moralia«) von Iacobus Gallus, disertace, Mainz 1964.
212. LEITMEIR, Christian, Jacobus de Kerle (1531/32-1591): Komponieren im Brennpunkt von Kirche und Kunst, Turnhout 2009.
213. LESURE, François – SARTORI, Claudio, Il nuovo Vogel : Bibliografia della musica italiana vocale profana pubblicata dal 1500 al 1700, Pomezia 1977.
214. LINDELL, Robert, Studien zu den sechs- und siebenstimmigen Madrigalen von Filippo di Monte, Ann Arbor 1980.
215. LINDELL, Robert, Filippo di Montes Widmungen an Kaiser Rudolf II. Dokumente einer Krise?, in : Manfred Angerer u. a (vyd.), Festschrift Othmar Wessely zum 60. Geburtstag, Tutzing 1982, s. 407-414.
216. LINDELL, Robert, Die Neubesetzung der Hofkapellmeisterstelle am Kaiserhof in den Jahren 1567-1568: Palestrina oder Monte?, Studien zur Musikwissenschaft 36, 1985, s. 35-52.
217. LINDELL, Robert, Marta gentile che'l cor m'ha morto. Eine unbekannte Kammermusikerin am Hof Maximilians II., Musicologica austriaca 7, Föhrenau 1987, s. 59-67.
218. LINDELL, Robert, „Hercules prodicus“ and the coronation of Rudolf II as King of Hungary, in: Maria Chiabò (ed.), Mito e realtá del potere nel teatro : Dall´Antichtità classica al Rinascimento, Rom 1987, s. 335-354.
219. LINDELL, Robert, Camillo Zanotti's Madrigalia tam Italica quam Latina (1590) as Rudolfine State Art, in: Prag um 1600, Beiträge zur Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II., Freren 1988, s. 193-199.
220. LINDELL, Robert, Das Musikleben am Hofe Rudolfs II., in: Prag um 1600: Kunst und Kultur am Hofe Kaiser Rudolfs II., Ausst. Kat., Freren 1988, s. 75-84.
221. LINDELL Robert, Die Briefe Filipo di Montes. Eine Bestandsaufnahme, Studien zur Musikwissenschaft 39, 1988, s. 37-54.
222. LINDELL, Robert, Hudební život na dvoře Rudolfa II., Hudební věda 26, 1989, s. 99-111.
223. LINDELL, Robert, Relations between Musicians and Artists at the Court of Rudolf II, Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen in Wien 85/86,1989-90, s. 79-88.
224. LINDELL, Robert, Fillipo, Stephano and Martha: New Findings on Chamber Music at the Imperial Court in the Second Half of the 16th Century, in: Pompilio, Angelo - Restani, Donatella - Bianconi, Lorenzo - Gallo, F. Alberto (vyd.), Atti del XIV Congresso della Societa Internazionale di Musicologia. Transimissione e recenzione della forme di cultura musicale. Bologna, 27 agosto-1 setembre 1987. Ferrara-Parma, 30 agosto 1987. III Free Papers, Torino 1990, s. 869-875.
225. LINDELL, Robert, Music at the Court of Emperor Matthias, Hudební věda 27, 1990, s. 293-297.
226. LINDELL, Robert, The Wedding of Archduke Charles and Maria of Bavaria in 1571, Early Music 18, 1990, s. 253-269.
227. LINDELL, Robert, New Findings on music at the court of Maximilian II, in: Edelmayer, Friedrich - Eduard Kohler (vyd.), Kaiser Maximilian II. Kultur und Politik im 16. Jahrhundert München 1992, s. 241-245.
228. LINDELL, Robert, Music at the Court of Rudolf II, in: Dragotin Cvetko (vyd.) Gallus Carniolus in evropska renesansa 2, Ljubljana 1992, s. 155-169.
229. LINDELL, Robert, An unknown letter of Filippo di Monte to Orlando di Lasso, in: Stephan Hörner und Bernhold Schmid (vyd.), Festschrift für Horst Leuchtmann zum 65. Geburtstag, Tutzing 1993, s. 261-271.
230. LINDELL, Robert, Music and patronage at the court of Rudolf II, in: John Kmetz  (vyd.), Music in the German Renaissance, Cambridge 1994, s. 254–271.
231. LINDELL, Robert, Music and the Religious Crisis of Maximilian II. From Vaet´s Qui operatus est Petro to Lasso´s Pacis Amans, in: Bossuyt, Ignace (vyd.), Orlandus Lassus and his times. Coloquium Proceedings Antwerpen 24.-26.08.1994, Yearbook of the Alamire Foundation 1, Peer 1995, s. 129-138.
232. LINDELL, Robert, Music at the Imperial court after Charles V, in: Le Concert des voix et des instruments à la Renaissance, Actes du XXXIVe Colloque International d´Études Humanistes Tours, Centre d´Études Superieures de la Renaissance, Paris 1995, s. 273-285.
233. LINDELL, Robert, La villanella otremontana: essempi dalla corte imperiale, in: M.P.Borsetta und A.Pugliese (vyd.), Villanella, napolitana, canzonetta. Relazioni tra Gasparo Fiorino, compositori calabresi e scuole italiane del Cinquecento, Vibo Valenzia 1999, s. 153-162.
234. LINDELL, Robert, Helden-Musik bei Kaiserlichen Festen im späten 16. Jahrhundert, in: Wir sind Helden. Habsburgische Feste in der Renaissance, Innsbruck 2005, s. 15-19.
235. LINDELL, Robert, Alessandro Orologio, Chamber Musician and Vice Chapelmaster of Emperor Rudolph II, in: F.Colussi (vyd.) Alessandro Orologio (1551-1633) musico friulano e il suo tempo, Udine 2008, s.277-283.
236. LIŠKOVÁ, Jiřina, Hudební život v Praze v období renesance. Stav bádání, proseminární práce, UK FF, Praha 1987.
237. LOPARNIK, Borut, Začetki slovenske glasbe in Iacobus Gallus, Naši zbori 43, 1991, s. 1–3, 53–56, 109–121.
238. LUNELLI, Clemente, Notizie di alcuni musicisti a Praga nel cinquecento, in: Atti dell´Accademia Roveretana degli agiati contributi della classa di scienze filosofico – storiche e di lettere, 1970-73, s. 137-142.
239. LUZZI, Cecilia, Poesia e Musica nei Madrigali a cinque Voci di Filippo di Monte (1580-1595), Historiae Musicae Cultores, Florenz 2003.
240. LUYTHON, Charles: Liber I. Missarum, Praha, Nicolaus Strauss, 1609, faksimile ÖNB - MS 37494-2°, vyd. Dr. Bernd. Chr. Becker, Köln 2002.
241. MAIER, Michael, Atalanta fugiens: Prchající Atalanta neboli Nové chymické emblémy vyjadřující tajemství přírody, ed. Ivo Purš - Jakub Hlaváček, Praha 2006.
242. MAŇAS, Vladimír, Hudební aktivity náboženských korporací na Moravě v raném novověku, disertační práce, FF MU, Brno 2008.
243. MAŇAS, Vladimír, Vulgus Bohemorum Musicae adictissimum. Music in the Recatholisation Strategies of the Czech Jesuits in the 17th Century. In Aurora Musas nutrit. Die Jesuiten und die Kultur Mitteleuropas im 16.-18. Jahrhundert. Bratislava: Slavistický ústav Jána Stanislava SAV - Teologická fakulta Trnavskej univerzity, 2008, s. 209-215.
     
244. MAŇAS, Vladimír, Mariánské družiny a hudba na příkladu České provincie Tovaryšstva Ježíšova. In Bohemia Jesuitica 1556-2006. Praha: Karolinum, 2010, s. 1071-1080.
     
245. MAŇAS, Vladimír, Neue Beiträge zu den Literatengesellschaften in Mähren. In Jan Baťa, Lenka Hlávková, Jiří K. Kroupa, eds. Musical Culture of the Bohemian Lands and Central Europe before 1620. Praha: KLP, 2011, s. 178-186.
     
246. MAŇAS, Vladimír, Inventář hudebnin farního kostela v Novém Jičíně z roku 1630. In Musicologica Brunensia 47, 2012, č. 2, s. 73-77.
     
247. MAŇAS, Vladimír, Two mid-16th-century manuscripts of polyphonic music from Brno. In Early Music 40, 2012, č. 4, s. 553-575 (s Martinem HORYNOU).
     
248. MAŇAS, Vladimír, Music in Moravia circa 1600. In Gerold W. Gruber, ed. Zur Geschichte und Aufführungspraxis der Musik des 16.-18. Jahrhunderts in Mittel- und Osteuropa. Bratislava: Accentus Musicalis, 2013, s. 98-110.
     
249. MAŇAS, Vladimír, Tušení souvislostí. Hudba na dvoře Karla I. z Lichtenštejna na počátku 17. století ve středoevropském kontextu. In: Časopis matice moravské 132, 2013, 5 suppl., s. 127-137.
     
250. MAŇAS, Vladimír, In conspectu angelorum psallam tibi k hudební kultuře benediktinského kláštera Rajhrad od jeho založení do začátku 18. století. Brno: Moravská zemská knihovna, 2014 (s Pavlem Žůrkem a Lumírem Škvařilem).
     
251. MAŇAS, Vladimír, Musik am Hofe Karls I. von Liechtenstein zu Beginn des 17. Jahrhunderts im mitteleuropäischen Kontext. Eine Vermutung der Zusammenhänge. In Die Liechtenstein und die Kunst. Vaduz: Verlag des Historischen Vereins für das Fürstentum Liechtenstein, 2014, s. 149-160.
     
252. MAŇAS, Vladimír, Prostějovský inventář hudebnin z roku 1608. In Opus musicum, vol. 46, 2014, n. 6, p. 6-29.
     
253. MAŇAS, Vladimír, The Choir Lofts in the Church of St. James in Brno (Between the Late 15th and the 19th Centuries). Musicologica Brunensia, vol. 51, 2016, n. 1, p. 103-111.
     
254. MAŇAS, Vladimír, Lucie Brázdová: Hudba a kardinál Dietrichstein 1599-1636. Univerzita Palackého, Olomouc 2012. In Opus musicum 45, 2013, s. 108-113 (recenze).
     
255. MAŇAS, Vladimír, K problematice hudebních inventářů: několik doplňujících poznámek k heslu Katalog Jiřího Fukače ve Slovníku české hudební kultury. Musicologica Brunensia 51, 2016, č. 2, s. 81-94.
     
256. MAŇAS, Vladimír, Dobový soupis motet Nicolause Zangia z roku 1608 a jeho souvislosti. In Opus musicum 48, 2016, č. 1, s. 6-21.
     
257. MAŇAS, Vladimír, Hudební inventáře farního kostela v Jablonném v Podještědí (1664 a 1715). In Opus musicum 49, 2017, č. 6, s. 29-39.
258. MANGANI, Marco, I madrigali di Carlo e Giovanni Paolo Ardesi: un contributo cremonese alla produzione musicale della corte rodolfina, in: CARACI VELA, Maria - TIBALDI, Renato (eds.), Intorno a Monteverdi, Lucca 1999, s. 423-457.
259. MANN, Brian R., The secular madrigals of Filippo de Monte 1521-1603, Ann Arbor, Michigan 1983.
260. MANN, Brian R., From Berlin to Cracow. Sixteenth- and Seventeenth-Century Prints of Italian Secular Vocal Music in the Jageillonian Library, Notes 49, 1992, s. 11-27.
261. MANTUANI, Josip, Über die Messenthemen des Jakob Handl, Musica divina 1, 1913, s. 228–233, 269–274.
262. MAREŠ, František, Rožmberská kapela, Časopis Musea Království českého 68, 1894, s. 209-236.
263. MATYÁŠOVÁ, Josefína, Hudebníci na českých šlechtických dvorech v 16. a na počátku 17. století, diplomní práce, FF UK, Praha 2012.
     
264. MAŤA, Petr, Das Phasma Dionysiacum Pragense und die Anfänge des Faschings am Kaiserhof, in : Brigitte Marschall (vyd.), Theater am Hof und für das Volk. Beiträge zur vergleichenden Theater- und Kulturgeschichte. Festschrift füt Otto G. Schindler zum 60. Geburtstag, Wien-Köln-Weimar 2002, s. 67-80.
265. MAŤA, Petr, Kde se v roce 1617 konalo představení "Phasma Dionysiacum Pragense"?, Folia historica Bohemica 20, 2002, s. 125-131.
266. MAŤA, Petr, „Phasma Dionysiacum Pragense“ a počátky karnevalového kalendáře na císařském dvoře, Divadelní Revue 15, 2004, s. 46-55.
267. MAÝROVÁ, Kateřina,  Hudební prameny literátského bratrstva v Rokycanech  z XVI. a začátku XVII. století, diplomová práce, FF UK, Praha 1980.
268. MAÝROVÁ, Kateřina, Compositions for Double-Choirs (Cori spezzati Compositions) in Bohemia at the Turn of the 16th and 17th Centuries: The State of Manuscripts and Printed Sources and the Problems of Migration of Double-Choir-Singing, Acta Universitatis Palackianae Olomuciensis, Philosophica-Aesthetica 17, 1998, s. 123-140.
269. MAÝROVÁ, Kateřina, I «cori spezzati» nelle terre ceche tra il XVI E Il XVII secolo, le fonti e i modelli ispiratori italiani: il repertorio italiano dei «cori spezzati» conservato in Bohemia, in : Sante Graciotti (vyd.), Itala e Bohemia nella cornice del rinascimento Europeu, Firenze 1999 s. 237-260.
270. MAÝROVÁ, Kateřina, German Composers in the ROkycany Music Collection from the Second Half of the 16th Century to the FIrst Third of the 17th Century, Erik Fischer (ed.), Musik-Sammlungen, Speicher interkultureller Prozesse, Teilband A, Stuttgart 2007, s. 133-154.
271. MICHAEL, Georg Albert, The Parody Mass Technique of Philippe de Monte, disertační práce, New York University, New York 1958.
272. MILAČ, M. Metod, Anno Domini 1574: The question of Jacobus Gallus and the imperial court chapel, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 2, Ljubljana 1992, s. 21–48.
273. MILAČ, Metod M., Jacobus Gallus (1550-1591): New readings from the sources, disertace, Syracuse University, 1991.
274. MOSER, Hans Joachim, Lutheran Composers in the Hapsburg Empire 1525-1732, Musica Disciplina 3, Rome 1949, s. 3-24.
275. MOSSLER, Friedemann, Jakob Regnarts Messen, Phil. Diss., Bonn 1964.
276. MOTNIK, Marko, Die Überlieferung der Motette Surge, propera, amica mea von Jacob Handl – Gallus und ihre Bearbeitungen von Sixtus Kargel und Blasius Amon: Ein Beitrag zur Gallus-Rezeption, De musica disserenda 3, no. 2, 2007, pp. 57–68.
277. MOTNIK, Marko, Jacob Handl-Gallus: Werk – Überlieferung – Rezeption; Mit thematischem Katalog, Wiener Forum für ältere Musikgeschichte 5, Tutzing 2012.
     
278. MUCHKA, Ivan P., Musikräume der rudolfinischen Zeit. Methodisches zur musikwissenschaftlichen und kunsthistorischen Praxis, Studia Rudolphina 9, Praha 2009, s. 100-109.
279. MURÁNYI, Róbert Árpád, Die Orgeltabulatur aus Raab, in: Studia Musicologica Academiae Scientiarum Hungaricae 37, 1996, s. 383-434.
280. MURÁNYI, Róbert Arpád, Thematisches Verzeichnis des Musiksammlung von Bartfeld  (Bártfa), Deutsche Musik in Osten 2, Bonn 1991.
281. MUŽÍK, Pavel, Michelangelo Galilei v loutnovém sborníku NM MČH IV G 18, seminární práce, FF UK, Praha 2002.
282. NAPP, Thomas, Frühneuzeitliche Transferprozesse in der Oberlausitz am Beispiel von Jacob Handl, De musica disserenda 3, no. 2, 2007, s. 47–55.
283. NEF, Karl, Die Intraden von Alexander Orologio, in: Gedenkboek aangeboden aan Dr. D. F. Scheuerleer op zijn 70sten Verjaardag, Haag 1925, s. 219-225.
284. NEJEDLÝ, Zdeněk, Krištof Harant z Polžic 1621-1921, Hudební knihovna časopisu „Smetana“ 32, Praha 1921.
285. NĚMEC, Vladimír, Pražské varhany, Praha 1944.
286. NĚMCOVÁ, Pavla, Giovanni Battista Pinello : Moteta quinque vocum – Pragae 1588. Příspěvek k poznání hudební kultury předbělohorských Čech, diplomová práce, FF UK, Praha 1996.
287. NEUMANNOVÁ, Marta, Cantus Choralis Johanna Knefelia / Knöffela, seminární práce FF UK,  Praha 2002.
288. NIEMŐLLER, Klaus Wolfgang, Die musikalische Festschrift für den Direktor der Hofkapelle Kaiser Rudolfs II: 1602, in: Bericht über den internationalen musikwissenschaflichen Kongress Bonn 1970, Kassel 1973, s. 520-522.
289. NIEMŐLLER, Klaus Wolfgang, Musikinstrumente in der Prager Kunstkammer Kaiser Rudolfs II. um 1600, in: Jürgen Schläder - Reinhold Quandt (vyd.), Festschrift Heinz Becker zum 60. Geburtstag am 26. Juni 1982, Laaber 1982, s. 332-341.
290. NIEMŐLLER, Klaus Wolfgang, Jacob Chimarrhaeus. Ein Kölner Musiker am Habsburger Hof Rudolfs II. in Prag, Deutsche Musik im Osten, Köln 1994, s. 359-374.
291. NIEMŐLLER, Klaus Wolfgang, Studien zu Carl Luythons Lamentationes (Prag 1604), in: Kirchenmusik in Geschichte Und Gegenwart: Festschrift Hans Schmidt Zum 65. Geburtstag, Hrsg. von Heribert Klein und Klaus Wolfgang Niemöller, Köln, 1998,s. 185–196.
292. NIEMŐLLER, Klaus Wolfgang, Beziehungen kirchlicher Musikkultur zwischen Böhmen/Mähren und dem Rheinland um 1600, in: Jaromír Černý - Hans Peter Koch (ed.) Mitteleuropäische Aspekte des Orgelbaus und der geistlichen Musik in Prag und den böhmischen Ländern, Bonn 2002, s. 137-146.
293. NOBLITT, Thomas A., A Polyphonic Gradual for the Literary Brotherhood at the Church of St. Michael in Opatovice, Prague, Martin Staehelin (ed.), Gestalt und Entstehung musikalischer Quellen im 15. und 16. Jahrhundert, Quellenstudien zur Musik der Renaissance 3, Wolfenbütteler Forschungen 83, Wiesbaden 1998, s. 213-223.
294. NOVOTNÁ, Jana, Vícehlasá zpracování mešního propria v období české renesance, Miscellanea musicologica 23, Praha 1992, s. 9-30.
295. NOVOTNÝ, Václav Juda, Několik slov o skladbách Luytonových. Příspěvek k dějinám české hudby, Dalibor 22, 1900, s. 87-88.
296. NOVOTNÝ, Václav Juda , Nová data o Karlu Luytonovi, skladateli při dvoře Rudolfa II. v Praze, Dalibor 21,  1899, s. 261-263.
297. NUTEN, Piet, De „Madrigali Spirituali“ van Filip de Monte (1521-1603), Verhandelingen van de Koninklijke Vlaamse Academie voor Wetenschappen, Letteren en Schone Kunsten van België, Klasse der Schone Kunsten, 14, Brüssel 1958.
298. OBERG, Paul, The Sacred Music of Philippe de Monte, disertační práce, University of Rochester, Eastman School of Music, 1944.
299. OSTHOF, Helmuth, Eine unbekannte Schauspiellmusk Jacob Regnarts, in: Musikwissenschaftliche Beiträge. Festschrift für Johannes Wolf, Berlin 1929, s. 153-161.
300. PANAGL, Victoria, Lateinische Huldigungsmotetten Für Angehörige Des Hauses Habsburg: Vertonte Gelegenheitsdichtung Im Rahmen Neulateinischer Herrscherpanegyrik, Frankfurt am Main, 2004.
301. PÁNEK, Jaroslav, Aristokratické slavnosti české renesance, Opus musicum 19, 1987, s. 289-297.
302. PÁNEK, Jaroslav, Renesanční velmož a utváření hudební kultury šlechtického dvora, Hudební věda 26, 1989, s. 4-17.
303. PÁNEK, Jaroslav, „Phasma Dionysiacum“ und die manieristischen Festlichkeiten auf der Prager Burg im Jahre 1617, Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university H 29, 1994, s. 33-44.
304. PÁNEK, Jaroslav, 'Phasma Dionysiacum' a manýristické slavnosti na Pražském hradě roku 1617, Folia historica Bohemica 17, 1994, s. 117-131.
305. PASS, Walter, Die originelle Ansicht des Unendlichen. Die madrigali spirituali von Philipp de Monte und der Manierismus, in: Rudolf Pečman (vyd.), Colloquium Musica Bohemica et Europaea Brno 1970, Brno 1972, s. 145-157.
306. PASS, Walter, Musik und Musiker am Hof Maximilians II., Tutzing 1980.
307. PASS, Walter, Reformation und katholische Erneuerung, in: Rudolf Flotzinger - Gernot Gruber (vyd.), Musikgeschichte Österreichs Band I., Von den Anfängen zum Barock, Wien 1995, s. 231-268.
308. PASS, Walter, Thematischer Katalog sämtlicher Werke Jakob Regnarts (ca. 1540-1599), Wien 1969.
309. PATALAS, Aleksandra, Catalogue of Early Music Prints from the Collections of the Former Preuβische Staatsbibliothek in Berlin, kept at the Jagiellonian Library in Cracow, Musica Iagellonica, Kraków 1999.
310. PAVELKOVÁ, Tereza, Passamezza a saltarella v loutnovém sborníku Bohuslava Striala z Pomnouše, seminární práce, FF UK,  Praha 2000.
311. PAVELKOVÁ, Tereza, Charles Luython (1557/8 – VIII/1620), Missa sex vocum super Filiae Hierusalem, seminární práce, FF UK, Praha 2002.
312. PAVELKOVÁ, Tereza, Chlumecký kancionál, diplomová práce,  FF UK, Praha 2003.
313. PESIC, Peter, Earthly Music and Cosmic Harmony: Johannes Kepler’s Interest in Practical Music, Especially Orlando Di Lasso, Journal of Seventeenth-Century Music 11, 2005 [online].
314. PEŠEK, Jiří, Postavení hudebního života v měšťanské kultuře předbělohorských Čech, Hudební věda 24, 1987, s. 147-153.
315. PEŠEK, Jiří, Z pražské hudební kultury měšťanského soukromí před Bílou Horou, Hudební věda 20, 1983, s. 242-256.
316. PETRÁČKOVÁ, Barbora, Giovanni Battista Galeno : Il primo libro de madrigali a sette voci (1598), seminární práce FF UK, Praha 2000.
317. Phasma Dionysiacum Pragense, in : Alena Jakubcová a kol. (vyd.), Starší české divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla, Praha 2007, s. 456–458.
318. Philippi de Monte Opera, Ch. van den Borren – J. van Nuffel – G. van Doorslaer (vyd.), 31 sv., Düsseldorf 1927-1939.
319. Philippi de Monte Opera, New Edition, R. B. Lenaerts (vyd.), 10 sv., Louvain 1975-1988.
320. PIETZSCH, G., Zur Musikkapelle Kaiser Rudolfs II., Zeitschrift für Musikwissenschaft 16, 1934, s. 171-176.
321. PISK, Paul Amadeus, Das Parodieverfahren in den Messen von Iacobus Gallus, Studien zur Musikwissenschaft 5, 1918, s. 35–48.
322. PISK, Paul Amadeus, Die Messen von Iacobus Gallus, disertace, Vídeň 1917.
323. POHANKA, Jaroslav, Dějiny české hudby v příkladech, Praha 1958.
324. POKORN, Danilo, Živalske podobe v Gallusovih moralijah, Muzikološki zbornik 21, 1985, s. 17–32.
325. PONTZ, Stefan, Kirchentonarten bei Iacobus Gallus: Zur Frage des Lydischen, in: Gallus in mi: Strokovno posvetovanje; Slovenski glasbeni dnevi 1991, Primož Kuret (ed.), Ljubljana 1991, s. 126–140.
326. PONTZ, Stefan, Die Motetten von Iacobus Gallus: Untersuchungen zu den Tonarten der klassischen Vokalpolyphonie, München 1996.
327. PRAETORIUS, Michael, Syntagma musicum II. De organographia, faksimile, Kassel 1985.
328. PROCHÁZKOVÁ, Eva,  Kryštof Harant : Missa quinis vocibus super Dolorosi martir, seminární práce FF UK, Praha 2000.
329. PRUETT, Lilian, Sixteenth-Century Manuscripts in Brussels, Berlin and Vienna: Physical Evidence as a Tool for Historic Reconstruction, Revue belge de musicologie L, 1996, s. 73-92.
330. PRUETT, Lilian, An Organ Building Project of the Sixteenth Century : The Large Organ of St. Vitus Cathedral in Prague, in: S. Parisi (vyd.) Music in the Theater, Church and Villa – Essays in Honor of Robert Lamar Weaver and Norma Wright Weaver, Warren, Michigan 2000, s. 81-88.
331. PRUETT, Lilian, New Light on a Musician´s Lot at the Court of Rudolf II: The Case of Philippe de Monte, in : Craig H. Russel, Paul R. Laird (ed.), Res musicae, Essays in Honor of James W. Pruett, Waren, Michigan 2001, s. 125-132.
332. PRUETT, Lilian P., Central Europe in the Sixteenth Century: A Musical Melting Pot, Muzikološki zbornik 40, no. 1–2, 2004, s. 97–102.
333. Průvodce po pramenech k dějinám hudby. Fondy a sbírky uložené v Čechách, J. Bužga, J. Kouba, E. Mikanová, T. Volek (vyd.), Praha 1969.
334. QUINTIN, José, A propos de trois musiciens liégeois du 16e siecle: Petit Jean de Latre, Johannes Mangon et Mathieu de Sayve, Musica scientiae collectanea: Festschrift Karl Gustav Fellerer, Cologne 1973.
335. QUOIKA, Rudolf, Die Prager Kaiserorgel, Kirchenmusikalisches Jahrbuch 36, 1952, s. 35-46.
336. QUOIKA, Rudolf, Christoph Harant von Polschitz und seine Zeit, Die Musikforschung 7, 1954, s. 414-429.
337. QUOIKA, Rudolf, Der Orgelbau in Böhmen und Mähren, Mainz 1966.
338. RACEK, Jan, Italská monodie z doby raného baroku v Čechách, Olomouc 1945.
339. RACEK, Jan, Kryštof Harant z Polžic a jeho doba, 3 sv., Brno 1970-1973.
340. RAJTER, Adrian, Missa Quodlibetica Jacobi Regnart. Prispevok k rekonštrukcii diela, diplomová práce FFUK, Bratislava 1994.
341. REBSCHER, Georg, Lambert de Sayve als Motettenkomponist, disertační práce, Frankfurt am Main 1959.
342. REINECKE, Hans-Peter, Jacobus Gallus, Paradigma für musikhistorische 'Wirklichkeit'?, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 2, Ljubljana 1992, s. 5–19.
343. RENTSCH, Ivana, Sphärenklänge am Hof Rudolfs II., Die Tonkunst, Juli 2012, s. 320-329.
344. Repertoire International de Sources Musicales, Serie A/I : Einzeldrucke vor 1800, vyd. Der Internationalen Gesellschaft für Musikwissenschaft und der Internationalen Vereinigung der Musikbibliotheken, Kassel ad., 1976.
345. Repertoire International de Sources Musicales, Serie B/I : Recueil Imprimés XVIe-XVIIe Siècles, Band 1: Liste chronologique, vyd. Der Internationalen Gesellschaft für Musikwissenschaft und der Internationalen Vereinigung der Musikbibliotheken, München ad., 1960.
346. REVOLTELLA, Pietro, Una lettera autografa di Filippo di Monte al nobile padovano Orso Orsato, Rasegna veneta di studi musicali, 2-3, 1986/87, s. 297-306.
347. RIEDEL, Friedrich W., Das Musikarchiv im Minoritenkonvent zu Wien. Catalogus Musicus I, Kassel 1963.
348. RIEDEL, Friedrich W., Repertoire- und Stilwandel in der Orgelmusik des 17. Jahrhunderts, dargestellt an drei Sammelhandschriften aus dem österreichisch-böhmischen Raum, in: Jaromír Černý - Klaus-Peter Koch (vyd.), Mitteleuropäische Aspekte des Orgelbaus und der geistlichen Musik in Prag und den böhmischen Ländern, Bonn 2002, s. 203-222.
349. RIESS, Karl, Musikgeschichte der Stadt Eger im 16. Jahrhundert, Veröffentlichungen des Musikwissenschaftlichen Institutes der Deutschen Universität in Prag 6, Praha 1935.
350. RIETHUS, Peter, Der Wiener Musikdruck im 16. und 17. Jahrhundert, Das Antiquariat 14, 1958, s. 5-10.
351. RICHTER, Erwin, Geschichte des Musiknotendrucks in den böhmischen Ländern bis 1618, dissertační práce, Praha 1933.
352. Rosetum Marianum (1604), Hettrick W.E. (vyd.), Recent Researches in the Music of the Renaissance 24, Madison 1977.
353. ROSSI Žáčková, Michaela, Gregorio Turini. Život a dílo rudolfínského hudebníka s několika rožmberskými střípky v závěru, Folia historica bohemica 19, 1998, s. 59-81.
354. RUBIO, Héctor Edmundo, Der Manierismus in der Vokalpolyphonie des 16. Jahrhunderts, Frankfurter Beiträge zur Musikwissenschaft, Tutzing, 1982.
355. Rudolfínská Praha 1576-1612, Průvodce / Rudolphine Prague, A Guidebook, Praha 2006.
356. Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě, 6 sv., Praha 1966-2011.
357. RYBA, Bohumil, Dva nálezy z vnitřku starých vazeb, in : Historická knižní vazba, Liberec 1970, s. 67-86.
358. RYBIČKA, Antonín, Několik obrázků z minulosti XI. Některé zprávy o císařské kapele hudební, Lumír 5, 1855, s. 1027-1028.
359. RYBIČKA, Antonín, O bývalých společnostech čili kůrech literátských, Památky archeologické a místopisné 10, 1874-1877, s.719-734.
360. RYCHNOVSKY, Ernst, Ein deutsches Musikkolegium in Prag im Jahre 1616, Zeitschrift der Internationalen Musikgesellschaf 6, 1904-1905,  s. 20-24.
361. SADÍLKOVÁ, Ludmila, Philipp Schoendorff : Missa sex vocum super  Usquequo Domine, seminární práce FF UK,  Praha 2001.
362. SALMEN, Walter, Imperiale Musik von Schloss Ambras aus der Regierungszeit Karls V. und Ferdinands I. Faksimilie und Kommentar, Innsbruck 1992.
363. SEHNAL, Jiří, Die Musik in Mähren gegen Ende des 16. Jahrhunderts und Jacobus Gallus, in: Dragotin Cvetko und Danilo Pokorn (vyd.), Gallus Carniolus in evropska renesansa 1 Ljubljana 1991, s. 33-43.
364. SEIFERT, Herbert, Das erste Musikdrama des Kaiserhofs, in: E. T. Hilscher (Hrsg.), Österreichische Musik - Musik in Österreich, Theophil Antonicek zum 60. Geburtstag, Tutzing 1998, s. 99-111.
365. SEIFERT Herbert, Das erste Libretto des Kaiserhofs, Studien zur Musikwissenschaft 46, 1998, s. 35-75.
366. SEIFERT, Herbert, Gattungsbezeichnungen früher Musikdramen in Österreich, in: Brigitte Marschall (vyd.), Theater am Hof und für das Volk. Beiträge zur vergleichenden Theater- und Kulturgeschichte. Festschrift füt Otto G. Schindler zum 60. Geburtstag, Wien - Köln - Weimar 2002, s. 167-177.
367. SEIFERT, Herbert, Rappporti musicali tra i Gonzaga e le corti asburgiche austriache, in: Umberto Artioli und Cristina Grazioli. Con la collab.di Simona Brunetti e Licia Mari. (vyd.), I Gonzaga e l´Impero. Itinerari dello spettacolo. Con una selezione di materiali dall´Archivio informatico Herla (1560 - 1630), Firenze 2005, s. 219-229.
368. SENN, Walter, Musik, Schule, und Theater der Stadt Hall in Tirol in der Zeit vom 15. bis 19. Jahrhundert, Innsbruck 1938.
369. SENN, Walter, Musik und Theater am Hof zu Innsbruck. Geschichte der Hofkapelle vom 15. Jahrhundert bis zu deren Auflösung im Jahre 1748, Innsbruck 1954.
370. SCHENK, Erich, Zur Lebens- und Familiengeschichte von Lambert de Sayve. Die letzten Lebenstage in Linz, in: L. Hoffmann-Erbrecht - H.Hucke (vyd.), Festschrift Helmuth Osthoff zum 65. Geburtstage, Tutzing 1961, s.103-114.
371. SCHIERNING, Lydia, Die Überlieferung des deutschen Orgel- und Klaviermusik aus den ersten Halfte des 17. Jahrhunderts, Schriften des Landesinstituts fur Musikforschung Kiel 12, Kassel 1961.
372. SCHINDLER, Otto G., L´incoronazione ungherese di Eleonora I Gonzaga (1622) e gli inizi del teatro musicale alla corte degli Absburgo, Quaderni di Palazzo Te 5 (Milano 1999), s. 71-93.
373. SCHINDLER, Otto G., „Die wälische Comedianten sein ja guet...“ Die Anfänge des italianischen Theaters am Habsburgerhof, in : Václav Bůžek - Pavel Král (vyd.), Opera historica 8: Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku, České Budějovice 2000, s. 107-136.
374. SCHNÜRL, Karl, Musikalische Figuren in den vierstimmigen 'Harmoniae morales' des Iacobus Gallus, in: De ratione in musica: Festschrift Erich Schenk, Theophil Antonicek, Rudolf Flotzinger and Othmar Wessely (ed.), Kassel 1975, s. 50–62.
375. SCHREIB, Jan, K hudebnímu mecenátu posledních Rožmberků / On the Musical Patronage of the Last Lords of Rožmberk, Opera historica 4: Příspěvky ke každodenní kultuře novověku, 1995, s. 77-90.
376. SCHMID, Ernst Fritz, Hans Leo Haßler und seine Brüder. Neue Nachrichten zu ihrer Lebensgeschichte, Zeitschrift des historischen Vereins für Schwaben und Neuburg 54, 1941, s. 60-212.
377. SILIES, Michael, Die Motetten des Philippe de Monte (1521-1603), Abhandlungen zur Musikgeschichte, Bd. 16, Göttingen 2009.
378. SIVEC, Jože, 'Ecce, quomodo moritur justus' J. Gallusa, M. A. Ingegnerija in O. di Lassa: Stilnokritična primerjava, Muzikološki zbornik 7, 1971, s. 8–19.
379. SIVEC, Jože, 'Ecce, quomodo moritur justus' J. Gallusa in nekaterih njegovih sodobnikov: Stilnokritična primerjava, Muzikološki zbornik 21, 1985, s. 33–49.
380. SIVEC, Jože, Lamentationes Ieremiae Prophetae Jakoba Gallusa, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 2, Ljubljana 1992, s. 79–99.
381. SKEI, Allen B., Jacob Handl's Moralia, disertace, University of Michigan, 1965.
382. SKEI, Allen B., Jacob Handl's Moralia, The Musical Quarterly 52, 1966, s. 431–447.
383. SKEI, Allen B., Jacob Handl's Polychoral Music, The Music Review 29, 1968, s. 81–95.
384. SKEI, Allen B., A Problem of Triple Meter in the Music of Jacobus Gallus, in: Jacobus Gallus and his time: Symposium; 23. – 25. October 1985, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), Ljubljana 1985, s. 50–58.
385. SMIJERS, Albert, Die kaiserliche Hofmusik-Kapelle von 1543-1619, Studien zur Musikwissenschaft 6, Wien 1919-1922.
386. SMIJERS, Albert, Karl Luython als Motetten-Komponist, Amsterdam 1923.
387. SNÍŽKOVÁ, Jitka, Česká polyfonní tvorba, Praha 1958
388. SNÍŽKOVÁ, Jitka, Prispevek k odnosom Jacobusa Gallusa Handla do Prage, Muzikološki zbornik 6, 1970, s. 12–19.
389. SNÍŽKOVÁ, Jitka, Einige Bemerkungen  zur Mehrstimmigkeit in Böhmen. Das Chorbuch aus Kutná Hora and das Graduale latino bohemicum aus Prag, Die Musikforschung 24, 1971, s. 278-280.
390. SNÍŽKOVÁ, Jitka, Málo známí čeští skladatelé konce 16. století, Hudební věda 17, 1980, s. 53-59.
391. SNÍŽKOVÁ, Jitka, Jacobus Handl Gallus und Prag in drei Dokumenten, in : Jacobus Handl Gallus and his Time, Ljubljana 1985, s. 134-141.
392. SRB-DEBRNOV, Josef, Dějiny hudby v Čechách a na Moravě, Praha 1891.
393. STADELMANN, Christof, Italienische Komponisten am Kaiserhof Rudolfs II. in Prag, in: Mitteleuropäische Aspekte des Orgelbaus und der geistlichen Musik in Prag und den böhmischen Ländern, Jaromír Černý - Klaus-Peter Koch (ed.), Bonn 2002, s. 223-233.
394. STEINHARDT, Milton, A Musical Fragment from Prague: Národní muzeum XIV C 149, Fontes artis musicae, 1979, s. 163-170.
395. STEINHARDT, Milton, New Works by Philippe De Monte in a Recovered Codex, Revue Belge De Musicologie 42, 1988, s. 135–147.
396. STELLFELD, Jean August., Bibliographie des Editions Musicales Plantiniennes, Brussel 1949.
397. STIERHOF, Horst H., Die bildenden Künste am Münchner Hof zur Zeit Orlando di Lassos, in: Orlando di Lasso. Musik der Renaissance am Münchener Fürstenhof, Ausst. Kat. Munich, Bayerische Staatsbibliothek, Munich 1982, s. 39-50.
398. STRADNER, Gerhard, Die Klangwelt der Musikinstrumente, in: Prag um 1600. Kunst und Kultur am Hofe Kaiser Rudolfs II., kat. výst., Freren 1988, s. 28-32.
399. STRAKOVÁ, Theodora, Vokálně polyfonní skladby na Moravě v 16. a na počátku 17. století, Časopis moravského muzea 66-68, 1981-83.
400. STUCKENSCHMIDT, Hans Heinz, Prager Musik um 1600. Die Hauptstadt der europäischen Kunst, Prager Musikwochen 1942, Praha 1942, s. 16-24.
401. ŠEBESTA, Josef, Martin Krumbholtz : Und da die Bauleute den Grund legten., seminární práce, FF UK, Praha 2001.
402. ŠEBESTA, Josef, Camillo Zanotti a madrigal. Nové poznatky k životu a dílu málo známé osobnosti na císařském dvoře Rudolfa II. v Praze, s kompletní edicí první knihy madrigalů : Il primo Libro de Madrigali à Cinque Voci (Venetia M.D.L.XXXVII), diplomová práce FF UK, Praha 2002.
403. ŠEBESTA,Josef, Martin Krumbholtz a luteránská hudba v Praze roku 1611, Opus musicum 35, 2003, s. 2-9.
404. ŠEBESTA,Josef, Luteránská hudba v Praze v předbělohorském období. Tři skici z hudebního života rudolfínské Prahy, disertační práce, FF UK, Praha 2006.
405. ŠKERJANC, Lucijan Marija, Kompozicijska tehnika Jakoba Petelina – Gallusa, Dela 19, Ljubljana 1963.
406. ŠKULJ, Edo, Bogoslužno leto v Opus musicum, Cerkveni glasbenik 84, no. 4–12, 1991, s. 125–145.
407. ŠKULJ, Edo, Gallusov katalog: Seznam Gallusovih skladb, Ljubljana 1992.
408. ŠKULJ, Edo, Gallusova navodila za izvajanje njegovih skladb, in: Zbornik ob jubileju Jožeta Sivca, Jurij Snoj and Darja Frelih (ed.), Ljubljana 2000, s. 65–76.
409. ŠKULJ, Edo, Gallusovi moteti in madrigali, Cerkveni glasbenik 86, no. 1–3, 1993, s. 28–34.
410. ŠKULJ, Edo, Gallusovi predstojniki, in: XXVIII. seminar slovenskega jezika, literature in kulture: Zbornik predavanj, Darinka Počaj-Rus and Miran Hladnik (ed.), Ljubljana 1992, s. 199–208.
411. ŠKULJ, Edo, Gallusovo obravnavanje mašnega ordinarija, Glasbeno-pedagoški zbornik Akademije za glasbo v Ljubljani 5, 2005, s. 229–248.
412. ŠKULJ, Edo, Iacobus Gallus (1550-1591), Dom in svet 4, 1991, s. 124–130.
413. ŠKULJ, Edo, Iacobus Gallus (1550–1591): Leben und Werk, Singende Kirche 38, no. 3, 1991, s. 124–132.
414. ŠKULJ, Edo, Iacobus Gallus kot urednik, Naši zbori 43, no. 1–2, 1991, s. 4–5.
415. ŠKULJ, Edo, Life and Work Iacobus Gallus, Slovenská hudba 22, no. 3–4, 1996, s. 396–405.
416. ŠKULJ, Edo, Liturgična vsebina Opus musicum, in: Gallus in mi: Strokovno posvetovanje; Slovenski glasbeni dnevi 1991, Primož Kuret (ed.), Ljubljana 1991, s. 42–70.
417. ŠKULJ, Edo, Tonsko slikanje glasbenih instrumentov v Gallusovih motetih, in: Muzikološke razprave, Danilo Pokorn (ed.), Ljubljana 1993, s. 29–41.
418. ŠKULJ, Edo, Vprašanje mere v Gallusovih motetih, Cerkveni glasbenik 86, no. 1–3, 1993, s. 62–65.
419. ŠKULJ, Edo, Word Painting in the First Volume of Jacobus Gallus's Opus musicum, in: Jacobus Gallus and his time: Symposium; 23. – 25. October 1985, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), Ljubljana 1985, s. 103–117.
420. ŠKULJ, Edo, Značilnosti notnega zapisa v Gallusovih motetih, in: Gallus Carniolus in evropska renesansa: Mednarodni simpozij 21. – 24. 10. 1991, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), vol. 1, Ljubljana 1991, s. 81–91.
421. ŠKULJ, Edo, Življenje in delo Iacobusa Gallusa, Cerkveni glasbenik 84, no. 4–12, 1991, s. 58–66.
422. ŠKULJ, Edo, Hrenove korne knjige, Ljubljana, 2001.
423. ŠLOSAR, Dušan - ŠTĚDROŇ, Miloš, Z údobí rudolfínské kapely některá česká jména, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, H 18 (1983), s. 31-33.
424. ŠOLCOVÁ, Magdalena, Nototiskař Mikuláš Štraus.  Charles Luython: Missa V. Vocum super Ne timeas Maria, Anonym: Gratulatio, seminární práce, UK FF, Praha 2004.
425. ŠTĚDROŇ, Miloš – ŠTUDENT, Milostav, Hudba v pražské slavnosti Phasma Dionysiacum 1617, Folia historica Bohemica 17, 1994, s. 143-150.
426. ŠTĚDROŇ, Miloš – ŠTUDENT, Milostav, Phasma Dionysiacum Musicae, Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university H 29 (1994), s. 45-62.
427. ŠTĚDROŇ, Miloš – ŠTUDENT, Milostav, Hudba v pražské slavnosti "Phasma Dionysiacum" z roku 1617 (Konfrontace a posuny), in: Ars naturam Adiuvans: Sborník k poctě prof. PhDr. Miloše Stehlíka,  Jiří Kroupa (ed.), Brno 2003, s. 191-198.
428. ŠTĚDROŇ, Miloš, Amor, Merkur a další postavy v pražské opeře Phasma dionysiacum 5. února 1617 na Pražském hradě, in: Druhý život antického mýtu, Jana Nechutová (ed.), Brno 2004, s. 206-213.
429. ŠTUDENT,  Miloslav, Na loutnu hráti se učím... Poznámky k hudebnosti šlechtického rodu Hofmannů z Grünbühelu na přelomu 16. a 17.století, Opus musicum 20, 1990, s. 107-117.
430. TADRA, Ferdinand, Sborové literátův čili: kůry literácké v Čechách, Památník pražského Hlaholu, Praha 1886, s. 1-72.
431. TARR, Edward (ed.), Cesare Bendinelli´s Trumpet School “Tutta l´arte di suonar trombetta”, Documenta musicologica 2. Serie, Bd. 5, Basel 1975.
432. The New Grove Dictionary of Music and Musicians, 20 sv., London ¹ 1980.
433. The New Grove Dictionary of Music and Musicians, 29 sv., London ² 2001.
434. TICHOTA, Jiří, Deutsche Lieder in Prager Lautentabulaturen des beginnenden 17. Jahrhunderts, Miscellanea Musicologica 20, 1967, s. 153-168.
435. TICHOTA, Jiří, Loutnová tabulatura psaná Mikulášem Šmalem z Lebendorfu, Cimelia Bohemica Vol. 8, Praha 1969.
436. TICHOTA, Jiří, Bohemika a český repertoár v tabulaturách pro renesanční loutnu, Miscellanea Musicologica 31, 1984, s. 143-225.
437. TILLMANOVÁ, Hana, Dance in the Rudolfine era, Czech Music Quarterly, 2015, č. 4, s. 37-40.
438. TILLMANOVÁ, Hana, Prolínání a nejednoznačnost pojmů "renesance" a "baroko" v taneční sféře, in: Sborník Replicon. Soubor vybraných přednášek z ročníků 2013-2016, Praha 2017, s. 35-37.
439. TILLMANOVÁ, Hana, Traktát o tanečním umění, Harmonie, 2017, č. 11, s. 36-47. 
440. TILLMANOVÁ, Hana, O dvorných způsobech kavalírů rudolfinské doby, Clavibus unitis 6, 2017.
441. TOMEK, Václav Vladivoj, Starý hudební spolek v Praze, Dalibor 1, 1860, s. 3-4.
442. TOMLINSON, Gary, Music in Renaissance Magic. Toward a historiography of others, Chicago-London 1993.
443. TROLDA, Emilian, Kapitoly o české menzurální hudbě, Cyril 49, 1933, s. 4–7, 27-31, 52-56, 74-78.
444. TROLDA, Emilian, Česká církevní hudba v období generálbasu, Cyril 50, 1934, s. 49-52, 75-79, 103-110.
445. TROLDA, Emilian, Jesuité a hudba. Hudba v pražské koleji od  roku 1556 do roku 1610, Cyril 56, 1940, s. 53-57, 73-78.
446. TROLDA, Emilian, Španělská hudba v Čechách, Cyril 65, 1941, s. 83-85.
447. TROLDA, Emilian, Pozounéři, Cyril 72, 1947, s. 8-10.
448. Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze, Pierre Bergeron - Jacques Esprichard - François de Bassompierre, Eliška Fučíková (ed.), Praha 1989.
449. URSPRUNG, Otto, Jacobus de Kerle (1531/32 – 1591) – Sein Leben und Werke, München 1913.
450. VANICKÝ, Jaroslav, Czech Medieval and Renaissance Music,  Zofia Lissa (vyd.), Musica Antiqua Europae Orientalis I, Warszawa 1966, s. 69-79.
451. VANIŠOVÁ, Dagmar, Literáti latinského kůru v Lounech před rokem 1620, Sborník okresního archivu v Lounech I., 1985, s. 43-49.
452. VEDRALOVÁ, Jana, Franz Sale : Canzonette a 3 voci (Praha, 1598), seminární práce, Praha 1999.
453. VEVERKOVÁ, Jarmila, K problematice české motetové kompozice 2. poloviny 16. století, diplomová práce FF UK, Praha 1977.
454. Vienna, Minoritenkonvent, Klosterbibliothek und Archiv, MS XIV.714, faksimile, 17th Century Keyboard Music 24, New York- London 1988.
455. VOGEL, Emil, Bibliografia della musica italiana vocale profana pubblicata dal 1500 al 1700, Pomezia 1977.
456. VOREL, Petr, Místodržitelský dvůr arciknížete Ferdinanda Habsburského v Praze roku 1551 ve světle účetní dokumentace, Folia Historica Bohemica 21, Praha 2005, s. 7-65.
457. WACZKAT, Andreas, Parodie-Motetten im Opus musicum des Jacobus Gallus: Wege zu ihrer Identifizierung und Analyse, Tijdschrift voor muziektheorie 8, no. 2, 2003, s. 123–133.
458. WAGNER, Peter, Über die Messen des Jakob Handl, Musica divina 1, 1913, s. 90–92.
459. WALKER, Daniel P., Musical humanism in the sixteenth and early seventeenth century, The Music Review 2, 3 (1941, 1942), s. 11-21, 220-308, 55-71.
460. WALKER, Daniel P., Keplers Himmelsmusik, Geschichte der Musiktheorie Bd. 6. Hören, Messen und Rechnen in der frühen Neuzeit, Darmstadt 1987, s. 83-107.
461. WEINHÖPPEL, Kurt, Capella Monacensis. Studie der Capella Monacensis über geistliches, höfisches und bürgerliches Musizieren zu München im 15. u. 16. Jahrhundert, München 1971.
462. WESTONIA, Alžběta Johanna, Proměny osudu, Thesaurus absconditus VI., Brno 2003.
463. WINTER, Zikmund, Řemeslnictvo a živnost XVI. věku v Čechách (1526-1620), Praha 1909.
464. WISTREICH, Richard, Philippe de Monte: New autobiographical Documents, Early Music History 25, 2006, s. 257-308.
465. ZDRÁLEK, Vít, Renesanční zvonařství v Praze, seminární práce, Praha 2005.
466. ZÍBRT, Čeněk, Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných Václava Dobřenského z druhé polovice věku XVI., Časopis musea království českého, LXXXIII, 1909, s. 68-107.
467. ZWOLIŃSKA, Elżbieta, Einige Bemerkungen zur Verbreitung der Werke des Jacobus Gallus in Polen, in: Jacobus Gallus and his time: Symposium; 23. – 25. October 1985, Dragotin Cvetko and Danilo Pokorn (ed.), Ljubljana 1985, s. 142–148.
468. ŽÁČKOVÁ, Michaela, Gregorio Turini. Příspěvek k životu a dílu rudolfínského hudebníka. Il primo Libro de Canzonette a quatro voci, 1597, diplomová práce FF UK, Praha 1996
469. ŽÁČKOVÁ  ROSSI, Michaela, Gregorio Turini e il suo Primo libro de canzonette a quattro voci (1597), in : M.P.Borsetta und A.Pugliese (vyd.), Villanella, napolitana, canzonetta. Relazioni tra Gasparo Fiorino, compositori calabresi e scuole italiane del Cinquecento, Vibo Valenzia 1999, s. 163-181.
470. ŽÁČKOVÁ ROSSI, Michaela, I musici dell’area padana alla corte di Rodolfo II (1576-1612), in: COLZANI, A., A. LUPI a PADOAN M. (eds.), Barocco Padano 4 [= Atti del XII Convegno Internazionale sulla musica italiana nei secoli XVII-XVIII, Brescia 14-16 luglio 2003], Como 2006, s. 205-222.
471. ŽÁČKOVÁ  ROSSI, Michaela, Da Udine a Praga. La crescente fortuna dei musicisti friulani alla corte imperiale di Rodolfo II, in : Alessandro Orologio (1551-1633) musico friulano e il suo tempo, Franco Colussi (vyd.), Udine 2008, s. 265-276.
472. ŽÁČKOVÁ  ROSSI, Michaela, The Musicians at the Court of Rudolf II (1576-1612). Die Tonkunst. Lűbeck, 2012, č. 3, s. 330-339.
473. ŽÁČKOVÁ  ROSSI, Michaela, “…questo Bassista è buona persona…”. A Short Overview of Sources for the Rudolfine Imperial Court Environment’s Studies. In: Musicologica Brunensia 51, n. 1, Brno 2016, s. 155-167.
474. ŽÁČKOVÁ  ROSSI, Michaela, “Von Haußaus”: Esempi di mobilità dei musicisti ai tempi di Rodolfo II. In: Kokole, M. (ed.): Parnassus Musicus Ferdinandaeus (1615), De musica disserenda 13, n. 1-2, Ljubljana 2017, s. 223-234.
475. ŽÁČKOVÁ  ROSSI, Michaela, The Musicians at the Court of Rudolf II. The Musical Entourage of Rudolf II (1576-1612) Reconstructed from the Imperial Accounting Ledgers, Praha: Koniasch Latin Press, 2017. xlvi, 209 s.
476. ŽŮREK, Jiří, Jan Sixt z Lerchenfelsu aneb Nově o příležitostném skladateli z doby počátků baroka. Zapomenutí mistři starší české hudby, Harmonie 2009, s. 26-28.